Výňatek z textu
28.3.2013 Právní rádce str. 32 Rekodifikace / anketa
JAN JANUŠ PETRA GŘÍBKOVÁ Soudnictví, vězeňství
Codexis a Právní rádce pořádají od 22. do 23. dubna již třetí ročník kongresu Právní prostor, tentokrát s podtitulem nový občanský zákoník a jeho dopady na ostatní oblasti práva. o čem budou někteří přednášející mluvit? a jak by se dívali na případný odklad účinnosti zákoníku? Zeptali jsme se jich.
1 S jakým tématem na kongresu Právní prostor 2013 vystoupíte a proč? 2 Jaký je váš názor na případné odložení účinnosti nového občanského zákoníku?
František korbel náměstek ministra spravedlnosti ČR 1 Jako náměstek odpovědný za nový občanský zákoník nemohu hovořit o ničem jiném než o aktuálním stavu jeho implementace. Ministerstvo spravedlnosti dokončilo v minulém roce doprovodnou legislativu, kterou schválila vláda a nyní ji projednává Parlament. Přináší četné změny do procesních předpisů, z nichž nejviditelnější bude vyčlenění nesporů z OSŘ do samostatného zákona a nový rejstříkový zákon. Hovořit chci též o projektu Nové soukromé právo, který ministerstvo realizuje v oblasti vzdělávání justice a veřejné správy.
Odložení účinnosti rekodifikačních zákonů by byla chyba.
Nevidím k ní jediný důvod, neboť vše běží tak, jak bylo plánováno.
Daniela KoVářoVá advokátka a pedagožka 1 Připravuji se na vystoupení, které nese název Riziková místa úpravy rodinného práva v novém občanském zákoníku. Rodinné právo je oblast, které se dlouhodobě věnuji, a ráda bych proto na některá úskalí nové právní úpravy upozornila. Také proto, že jde o oblast právníky opomíjenou, ačkoli rodinná problematika se týká nejen klientů a účastníků soudních řízení, ale skutečně každého z nás.
2 S ohledem na nepřipravenost navazující právní úpravy souhlasím s případným odkladem účinnosti NOZ.
Jan sVáčeK předseda Městského soudu v Praze 1 Vystoupím s tématem emancipace soudní moci. Je třeba (opětovně) poukázat na disproporci mezi nezávislostí soudního rozhodování na straně jedné a institucionální nezávislostí soudní moci na straně druhé. S tím souvisí i otázka dopadu změn v legislativě na chod soudnictví.
2 Pokud jde o účinnost nového občanského zákoníku, měli soudci i další právní profese dostatek času k osvojení si této právní normy. Problém vidím nyní spíše v tzv. doprovodné legislativě. Jde o to, aby včas byly přijaty všechny právní normy, které s novým občanským zákoníkem souvisí. Je potřeba včas připravit a realizovat všechny organizační a personální změny na soudech, pokud jde o otázky změny věcné a místní příslušnosti v občanském soudním řádu, které souvisí s předpokládaným přesunem některých agend na okresní soudy atd. Dále je třeba připravit i další normy, jako jednací řád pro soudy, vnitřní kancelářský řád atd. Prostě vytvořit všechny podmínky k tomu, aby od 1. ledna 2014 mohly soudy podle nových právních norem bez průtahů fungovat.
HANA MARKOVÁ profesorka katedry finančního práva a finační vědy Právnické fakulty UK v Praze 1 Na kongresu bych chtěla vystoupit s tématem připravovaných změn v daňové oblasti, které souvisejí s novým občanským zákoníkem. Vedle zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodiikace soukromého práva, je oblast daňová řešena návrhem samostatného zákona, který bude svým obsahem, pokud bude přijat, významnou změnou na úseku daňových povinností.
2 V okamžiku, kdy bylo rozhodnuto o účinnosti nového občanského zákoníku, nebyla podle mého názoru dostatečně zvážena náročnost změn v případě souvisejících zákonů. Není jasné, zda se podaří všechny nutné změny zákonů zpracovat tak, aby v daném čase prošly celým legislativním procesem.
Odložení účinnosti může být z tohoto pohledu logickým vyústěním nedostatku času pro kvalitní přípravu změn zákonů, ale nelze popřít ani to, že by změna účinnosti přinesla problémy tam, kde se s účinností již pevně počítá -muselo by totiž dojít ke změně zase jiných zákonů.
PETR TÉGL vědecký pracovník Ústavu státu a práva AV ČR a of counsel Advokátní kanceláře Mgr. Ľudovít Pavela 1 „Nový občanský zákoník a nové možnosti soudců.“ V příspěvku chci ukázat, že nový kodex staví na předpokladu rozumného a aktivního soudce, který bude nově oprávněn v řadě případů zasahovat do sporných záležitostí stran za účelem jejich spravedlivého uspořádání.
2 Odložení účinnosti NOZ v dnešní době v žádném případě nepovažuji za rozumné. Argumenty, o něž se návrhy na odložení účinnosti opírají, nemají věcný základ. Práce spojené s rekodiikací již pokročily tak daleko a vyžádaly si tolik prostředků, že odsunutí účinnosti se jeví jako nepromyšlený krok. Nutná doprovodná legislativa je v zásadě připravena, na Justiční akademii i na právnických fakultách již dlouho probíhá výuka nového soukromého práva, státní správa se chystá na novou úpravu, podnikatelé přizpůsobují svoji smluvní dokumentaci nové úpravě - to všechno jsou argumenty pro závěr, aby předpokládaná účinnost k 1. lednu 2014 nebyla měněna. Rovněž jsou již známy případy, kdy soudní praxe (včetně vysokých soudů) argumentuje novou právní úpravou (byť i podpůrně), popř. kdy již dnes podnikatelé využívají úpravy smluvního práva v NOZ. Jakákoli změna účinnosti tak může mít za následek otřesení právní jistoty a porušení principu legitimního očekávání.
Odpovědi některých dalších přednášejících, mezi nimiž jsou například místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala, místopředsedové Městského soudu v Praze Jaromír Jirsa a Libor Vávra, vedoucí Kanceláře úřadu Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu Daniela Šustrová nebo nakladatel Karel Havlíček, najdete na http://www.pravniradce.cz