21.6.2012 Právní rádce str. 64 Příloha
Barbora Červenková Soudnictví, vězeňství
U soudců, notářů, justičních čekatelů, ale i advokátů hraje soustavné osobní vzdělávání důležitou roli – právní řád i jeho reflexe v praxi jsou v neustálém procesu změn.
Za účelem zachování jisté míry odbornosti je velmi zásadní požadavku aktuálnosti a zároveň sofistikovanosti vyhovět. Vzdělávací programy a rámcové kurzy pro jednotlivé členy profesních komor se staly běžnou součástí, jež z členství vyplývá.
Advokáti a advokátní koncipienti
Jak advokátní koncipienti, tak samotní advokáti mají příležitost využít nabídky odboru pro výchovu a vzdělávání České advokátní komory (ČAK), který komora zřídila kvůli organizaci přednášek a školení, jichž je každý půlrok poměrně dost. Semináře jsou vypisovány několikrát do roka s ohledem na aktuální témata. Některými z nejaktuálnějších témat jsou bez diskusí nový občanský zákoník (školení na toto téma se připravuje) nebo změny v občanském soudním řádu.
„ČAK se podařilo vybudovat kvalitní lektorský tým, který čítá zhruba 250 lektorů z řad legislativců, advokátů, ale také soudců soudů všech stupňů, včetně Ústavního soudu, akademických funkcionářů i významných osobností právnického života,“ uvádí Lenka Matoušková, vedoucí odboru výchovy a vzdělávání ČAK.
příležitosti pro Advokáty, povinnosti pro koncipienty
Advokátní koncipienti mají na rozdíl od advokátů povinnost dalšího odborného vzdělávání (dle § 38 odst. 2 zákona o advokacii.) Podle zákona je advokátní koncipient povinen absolvovat vzdělávací akce, které stanoví ČAK stavovským předpisem, jako součást právní praxe.
Stavovským předpisem, jenž upravuje toto povinné vzdělávání, je usnesení představenstva ČAK č. 1/1998 Věstníku, o výchově advokátních koncipientů a dalším vzdělávání advokátů, ve znění pozdějších stavovských předpisů.
Koncipienti jsou povinni během své tříleté praxe absolvovat vstupní školení a penzum povinně volitelných seminářů z následujících oblastí práva: osm polodenních seminářů z problematiky soukromého práva, šest polodenních seminářů z problematiky veřejného práva, šest polodenních seminářů z problematiky trestního práva, dva polodenní semináře z problematiky právního poradenství a sepisu smluv a 12 polodenních seminářů na volitelné téma.
potřeba reagovat na změny a „neztrácet se“ – školicí centrum
Požadavek aktuálních znalostí, vycházejících ze změn právních předpisů a vlivu evropské integrace, která s sebou přináší požadavek znalosti evropského práva, se jeví jako nevyhnutelný nejen pro koncipienty, ale i pro advokáty.
Česká advokátní komora pod záštitou odboru pro výchovu a vzdělávání připravuje nejrůznější akce ve snaze odrážet aktuální dění a flexibilně na něj reagovat. Pro tyto účely vzniklo Školicí a vzdělávací centrum ČAK, s technickým zázemím ke kvalitnímu průběhu akcí. V půli dubna 2005 byl komorou zahájen projekt tzv. vzdělávacích čtvrtků – nepovinného vzdělávání advokátů. Probíhaly i přípravné kurzy ke zkouškám insolvenčních správců. Dále byly pořádány kurzy se zaměřením na odbornou právnickou angličtinu a francouzštinu.
Mimo uvedené dochází za účelem odborných přednášek k zahraniční spolupráci. „Rovněž jsme tento rok přichystali pro advokáty a advokátní koncipienty akce ve spolupráci se zahraničními subjekty. V březnu se uskutečnila mezinárodní konference na téma ‚Aktuální problémy mezinárodních obchodních transakcí‘ ve spolupráci s New York State Bar Association. Následně jsme v dubnu připravili ve spolupráci s International Association of young lawyers konferenci na téma: Sale of a Business during the Great Financial Crisis: Transactional and Contentious Aspects. Na červen chystáme s Academy of European Law seminář, který je součástí celoevropského projektu vzdělávání obhájců v trestním řízení v záležitostech evropského trestního soudnictví a nástrojů justiční spolupráce v EU, na téma ‚Trestní právo EU pro obhájce v trestním řízení‘,“ doplňuje Matoušková.
Zpětná vazba je z hlediska kvality takových akcí neméně důležitá – po každém semináři probíhá vyhodnocení formou anketních lístků, v nichž se účastníci mohou vyjádřit k lektorovi, struktuře semináře a navrhnout témata, o která by měli do budoucna zájem. Je potřeba neopomíjet i požadavek cenové dostupnosti vzdělávacích akcí ČAK určených pro advokáty. Proto se Komora snaží udržet cenu na rovině pokrytí režijních poplatků.
dvoukolejnost organizace vzdělávacích akcí notářské komory
V rámci vzdělávacích akcí, přednášek a školení probíhají akce na rovině celostátní, resp. s celostátní působností, a na rovině regionální, tedy v působnosti krajů (krajských soudů). Notářská komora na celostátní úrovni vykonává dílčí záležitosti, přičemž jakési „vzdělávací gros“ závisí právě na komorách regionálních, což se z hlediska organizace a celkového pojetí seminářů může od ostatních právních profesí poněkud lišit právě svým dosahem a účastí.
Školení pro koncipienty je rovněž jako u advokátských koncipientů pojato jako základ, proto jej pokrývá úroveň celostátní. Celostátní úroveň dále obstarává akce příležitostné – za účelem praktického vyřešení kupříkladu kapacitního rozměru. Jak uvádí Petr Bílek, člen prezidia Notářské komory ČR, na příležitostných akcích se mnohdy sejde až 1000 účastníků. Workshopové pojetí by tedy nemělo požadovaný efekt, proto se v drtivé většině případů jedná o odborné přednášky.
Pro koncipienty se naopak workshopy pořádají – týdenní školení obsáhne přednášky, řešení zkušebních praktických případů apod. Příprava se snaží nasimulovat notářské zkoušky. Zpětná vazba se v této souvislosti dá vypozorovat s ohledem na úspěšnost u notářských zkoušek. Úspěšnost za poslední roky je zhruba 75%, ovšem vzhledem k tomu, že si Notářská komora nevede pro své účely oficiální statistiky, číslo rok od roku kolísá někde kolem této hranice.
Příležitostné akce jsou povětšinou jednodenní, jelikož se jedná o konferenční bázi týkající se novel zákonů, na rozdíl od oněch intenzivních týdenních workshopů.
Aktuálnost jako požadavek odbornosti
Prvek bezprostředních reakcí na zákonné novely co možná na nejodbornější úrovni je společný všem komorám. Z hlediska aktuálnosti a pozitivní zpětné vazby jsou dle Bílka všechny akce úspěšné – zhruba 90 % členů, jichž by se daná problematika měla týkat, se účastní. „Neděláme akce, které by byly jen pro formu,“ doplňuje Bílek.
Zahraniční lektoři nejsou o platném právu v oblasti notářství poučeni natolik, aby se takových akcí účastnili jako školitelé – přednášející jsou vždy z tuzemska.
Příznačně pro samosprávnou komoru, na tvorbě programů se podílí její orgány – zásadnější přednášky probírá prezidium, standardní záležitosti obstarává komise pro vzdělávání. Finančně jsou přednášky a workshopy pokryty z členských příspěvků, kromě koncipientských týdenních soustředění, kdy je v souvislosti s jeho délkou potřeba požadovat po účastnících jistý doplatek.
V budoucnu chystá Notářská komora „seriál“ jednodenních přednášek, opět jako reakci na legislativní změny – nový občanský zákoník, některé změny v občanském soudním řádu, zákoně o přeměnách obchodních společností apod.
Justiční akademie – semináře a vzdělávání ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti
U Justiční akademie je situace poněkud odlišná; vzhledem k tomu, že jde o akademii při ministerstvu, některé vzdělávací akce se řídí přímo zákonem a pokyny ministerstva.
Výchova a vzdělávání čekatelů je samozřejmou součástí i v oblasti justice – organizace i pojetí vzdělávacích seminářů jsou realizovány v úzké spolupráci se soudy a státním zastupitelstvím, proto se s nimi vytváří plán vzdělávání pro každý kalendářní rok.
Zaštiťování odborného vzdělávání pro justiční čekatele se řídí zákonem č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, v platném znění – § 129 a násl., dále vyhláškou č. 303/2002 Sb., o výběru, přijímání a odborné přípravě justičních a právních čekatelů a o odborné justiční zkoušce a odborné závěrečné zkoušce právních čekatelů, v platném znění.
Čekatelé si podobně jako u čekatelů na post notáře vyzkouší v rámci praktické části simulované civilní jednání. Součástí takových soustředění bývají i bloky aplikované psychologie, blok věnující se komunikaci, sebeprezentaci, rétorice. Nechybí ani zaměření se na krizovou komunikaci, konflikt. Náplní bývají i školení spojená s výslechem a bloky věnované komunikaci s médii.
Na plánu vzdělávacích akcí se podílí členové Rady Justiční akademie, kteří jsou zároveň garanty odbornosti v jednotlivých oblastech práva. Tematicky proto akce zahrnují oblasti civilního, trestního, správního, insolventního práva apod.
Ani Justiční akademie se neomezuje jen na právní oblast a poskytuje kupříkladu i školení jazyková. Aby daný plán skutečně odpovídal požadavkům aktuální situace, Justiční akademie sestavuje plán prostřednictvím zvlášť vytvořeného procesu, jehož součástí jsou i požadavky ze strany soudů, státních zástupců. Jelikož Justiční akademie obstarává školení pro soudce a justiční čekatele, nedílnou součástí tvorby vzdělávacího plánu je i reakce na aktuální judikaturu – jak vnitrostátní, tak tu evropskou.
Samotný proces schvalování vzdělávacího plánu může být v proběhu roku doplňován na základě požadavků ze strany Ministerstva spravedlnosti. Právě u školení soudců a jiných pracovníků v oblasti justice je velmi patrné, jak se situace za poslední roky změnila.
„V minulosti jsme byli plošně proškolováni v souvislosti s novelami předpisů, zejména procesních, například v roce 2000 v souvislosti s novelou o. s. ř. V té době jsme ještě neměli počítače, první počítače na soudě byly vyřazené z Úřadu práce a odborné informace jsme se dozvídali jen z literatury, časopisů, Sbírky rozhodnutí Nejvyššího soudu a z komentářů k zákonům. Účast na plošném proškolování byla téměř povinná. Dobré to bylo v tom, že školení byla cílená a novely přednášeli tvůrci, např. Bureš, Drápal a další,“ seznamuje s procesem vzdělávání soudců jedna ze soudkyň ze Šumperka.
Vzdělávání v současnosti je zajišťováno prostřednictvím lektorů, jež na své pozice vybírá Rada Justiční akademie a pedagogičtí pracovníci přímo z Justiční akademie k tomu určení. Výběr konkrétních odborníků z řad notářů, soudců, exekutorů, akademických pracovníků je opět probírán a schvalován Radou Justiční akademie, přičemž si může vyžádat vyjádření příslušeného soudu či vedoucího státního zástupce.
Jde-li o aktuální akce, ve dnech 4. a. 5. června pořádala Justiční akademie ve svém sídle seminář na téma „Psychologie výslechu dospělých“. Seminář vedli Jindřiška Záhorská a Miroslav Vavrouška. „Oba dva byli odborně erudovaní, měli klinickou praxi a spolupracovali s kriminologickým ústavem. Měli mnohaleté zkušenosti a lidsky byli velice příjemní, vzbuzovali jako psychologové důvěru,“ uvádí na adresu školitelů soudkyně ze Šumperka, jedna ze zúčastněných.
Seminář se skládal s teoretické a praktické části, jež se snažila účastníky nasměrovat, jak rozpoznat lživou výpověď či manipulaci. Na podpoření teorie navazovala videoprojekce autentických výslechů obviněných vrahů – např. tzv. spartakiádního vraha. Semináře se zúčastnili trestní soudci, soudci opatrovnického oddělení i civilní soudci a asistenti soudců.
„Také jsme probírali druhy duševních chorob a poruch z důvodu, že v 80 % přicházíme do styku s narušenými lidmi, neboť lidé, kteří jsou normální, řeší své spory většinou dohodou a do soudních sporů jdou osoby, které jsou problematické osobnosti, anebo bohužel uzavřeli nějaký právní vztah s takovými osobami,“ uvádí zúčastnělá soudkyně.
Justiční akademie si dává záležet na výběru odborných lektorů. Z hlediska organizace se lze setkat s problémem obsáhlosti tématu, že mnohdy jeden či dva dny nestačí – „Vše bylo podle programu, s tím, že bych přivítala, aby zrovna tento poslední seminář netrval jen 2 dny, ale 3 či 4, protože všechny psychologické aspekty výslechu jsme nestihli probrat,“ uvádí jedna ze zúčastněných.
Účast soudců na podobných akcích se od účasti ostatních pracovníků v právních oblastech liší v tom, že jim jejich účast musí být schválena předsedy soudů tak, aby např. civilní soudci nejezdili na školení trestních apod. Dny strávené na školení se v současnosti nezapočítávají do nepřítomnosti a nemají na pracovní výkon žádný vliv.
V loňském roce se konala jednodenní školení, jež se týkala vypracování znaleckých posudků z oboru účetnictví (např. ve výživném či ve vypořádání společního jmění) a také školení ohledně mediace. Těchto školení se zúčastnila také soudkyně, jež byla mezi školenými i ve dnech 4. a 5. června „Když to však srovnám s posledním školením, tak toto bylo podstatně zajímavější, právě z důvodu praktických ukázek autentických výslechů pachatelů závažných trestných činů. Myslím, že lze na základě získaných informací rozpoznat psychopata od normálního člověka.“
zahraniční prvek jako nedílná součást aktuálnosti
Justiční akademie se však neomezuje jen na vnitrostátní školení a přednášky – obstarává i zahraniční stáže a studijní pobyty. Mimo to Justiční akademie spolupracuje s Evropskou justiční vzdělávací sítí (European Judicial Training Network), jejíž součástí je od roku 2004. Zaměřuje se na poskytování vzdělávacích příležitostí v oblasti evropského práva. Evropská vzdělávací síť nabízí soudcům, státním zástupcům i dalším pracovníkům z oblasti justice účast na odborných seminářích a zahraničních stážích.
O autorovi| Barbora Červenková, publicistka, Olomouc