25.3.2009 Konkursní noviny str. 1 Titulní strana
(kž) Ministerstvo spravedlnosti
Hovoříme s prezidentem KSKŘI v ČR ing. Erichem Deutschem
Od konce května loňského roku organizuje Ministerstvo spravedlnosti ČR zkoušky insolvenčních správců. Od příštího roku budou tuto profesi moci vykonávat pouze ti, kteří absolvovali vysokou školu nebo na ní začali studovat a ministerské zkoušky úspěšně zvládli. O těchto zkouškách i o dalších otázkách spojených s výkonem funkce insolvenčního správce jsme hovořili s prezidentem Komory specialistů pro krizové řízení a insolvenci (KSKŘI v ČR) ing. Erichem Deutschem. * Z více než čtyř tisíc insolvenčních správců se zatím podařilo úspěšně absolvovat ministerské zkoušky přibližně 20. Je to podle vás hodně nebo málo?Kdybych měl stručně odpovědět, tak je to zoufale málo. Je předpoklad, že se situace změní. Připomenu pouze, že do konce kalendářního roku 2008 úspěšně ukončilo zkoušku insolvenčního správce 17 insolvenčních správců. V současné době se dle sdělení Ministerstva spravedlnosti ČR připravuje na druhou část zkoušky - ústní - celkem 19 insolvenčních správců. I přes tuto vyhraněnou situaci nevidím stávající situaci za kritickou, respektive beznadějnou. Mám k tomu přinejmenším dva důvody. První důvod je logický a vyplývá z celkem konkrétních termínů Ministerstva spravedlnosti ČR pro konání zkoušek insolvenčních správců, kterých je v současnosti vypsáno celkem více jak několik desítek. Druhým důvodem je určitá pojistka v zákoně č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v § 22 odst. 2, který říká, že nelze-li insolvenčního správce vybrat ze seznamu insolvenčních správců vedeného ministerstvem, je jím možné ustanovit i fyzickou osobu, která splňuje obecné a kvalifi kační předpoklady pro zápis do seznamu a se svým ustanovením souhlasí. Jedná se opět o diskusi na téma, proč není možné už v současnosti zapsat „řádně“ do seznamu insolvenčních správců, vedeného ministerstvem, fyzickou osobu, která splňuje obecné a kvalifi kační předpoklady pro zápis do seznamu a se svým ustanovením souhlasí. Je zde na zváženou, zda by možnou „výjimku“ zápisu do seznamu insolvenčních správců nemohla upřesnit doplňující vyhláška Ministerstva spravedlnosti ČR. Existuje celá řada obecných, ale i konkrétních „ukazatelů“, které mohu obecně přiblížit jako podporující tento zápis správce do seznamu, mezi které by mohla patřit kritéria jako například délka zápisu správce v seznamech vedených soudy - například více jak 10 let, počet přidělených konkurzních řízení - například více jak pět konkurzních řízení, další aktivity, jako například účast v krizových managementech, likvidacích, dražbách, absolvování odborných vzdělávacích kursů v oboru insolvence včetně doplňujících školení, další odborná zdatnost či znalost, jako například soudní znalec, překladatel, daňový poradce, dopisovatelská činnost, odborná činnost jako například lektor, spolupráce na odborných seminářích a školeních. Jak je vidět, existuje celá řada kritérií, kterými lze výběr a hodnocení každého správce velice individuálně ohodnotit, včetně jeho vzdělání a bezúhonnosti už v současnosti. Abych se vrátil k základu otázky, tak si myslím, že je současný počet přezkoušených insolvenčních správců hodně malý, ale situace vzhledem k okolnostem výběru správce mimo seznam ji umožňuje řešit.
* Kolik insolvenčních správců podle vás ministerskou zkoušku do konce roku zvládne?
Otázku lze matematicky přiblížit na základě současných výsledků, a to by bylo velice zavádějící; začátky byly problematické. Současný stav desítek vyhlášených termínů zkoušek na rok 2009 je velice povzbuzující a otázka, kolik insolvenčních správců ji do konce roku zvládne, je již předem vázána „poptávkou“ vhodného počtu správců. Začnuli od spekulace, pak v roce 2008 zaznělo ze strany ministerstva, že počet přibližně 500 správců bude optimální. To je již z dnešního pohledu pasé. Vycházím-li ze statistických údajů celkových počtů podaných insolvenčních návrhů v roce 2008, kterých bylo 5 306, je zřejmé, že počet správců bude nutno i úměrně přizpůsobit tomuto číslu. (Počet insolvenčních zamítnutých návrhů byl 1 305). Budu-li vycházet z předpokladu, že funkce insolvenčního správce by měla tuto „osobu“ zaměstnat, pak konečný stav kolem čísla 1 000 až maximálně 1 200 přezkoušených insolvenčních správců by splňoval současné potřeby, ale i nejbližší výhled. Ze své praxe vím, že „každý“ správce má ještě doplňující aktivity spojené s činností správce, jako například likvidátor, krizový manažer, daňový poradce, dražitel, licitátor. Zatím byla praxe taková, že samostatné konkurzy nebyly schopny správce stoprocentně zabezpečit. Nové omezení počtu zapsaných správců by mělo napomoci tento problém vyřešit. Shrnu-li takto podanou obecnou informaci, tak předpokládám, že bude „zájem“, aby do konce roku 2009 bylo úspěšně odzkoušeno a následně řádně zapsáno minimálně 300 až 500 insolvenčních správců. Vím, že je to tvrzení odvážné, ale vzhledem k vážnosti přístupu ministerstva k nově stanoveným termínům zkoušek je toto číslo reálné. Je mnoho různých okolností, které mohou odhadnuté počty velice zásadně ovlivnit, a to jak směrem nahoru, tak dolů. Můžeme se k nim jednou společně vrátit. Znovu zdůrazňuji, že se z mého pohledu jedná o odhad a konečná čísla mohou být jiná.
* Jak může KSKŘI insolvenčním správcům, kteří ministerskou zkoušku zatím nevykonali, pomoci?
Komora se velice vážně připravila k přípravě svých členů, ale i nečlenů Komory, tedy správců, vyhraněnou formou vzdělávání a přípravou správců na zkoušky insolvenčních správců. Prvním velkým projektem pro insolvenční správce byl pilotní projekt „Profesní vzdělávání insolvenčních správců Moravskoslezského kraje“. Cílem projektu bylo připravit vzdělávání a tím vytvořit podmínky pro dosažení vysoké odborné způsobilosti insolvenčních správců v oblasti nejen úpadkového práva, ale i v ostatních právních a ekonomických oblastech s tím souvisejících. Ve vzdělávání byl uplatněn interdisciplinární přístup, byly zpracovány a učebními texty podpořeny oblasti legislativně právní, ekonomické, účetní, manažerské, včetně mezinárodních aspektů insolvence, psychologickosociálních dovedností a anglické insolvenční terminologie. Projekt se tak stal základem pro celoživotní vzdělávání insolvenčních správců. Znovu musím zdůraznit, že způsob vzdělávání již navazuje na zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, § 23, který ukládá insolvenčnímu správci povinnost soustavně se vzdělávat a prohlubovat své odborné znalosti. Výsledky tohoto pilotního projektu jsou tak dále využívány v dalších projektech uceleného vzdělávání insolvenčních správců. Je zde nutno zdůraznit, že tento pilotní projekt se uskutečnil v rámci operačního programu Rozvoje lidských zdrojů pod názvem „Rozvoj a zlepšení nabídky vzdělávání pro insolvenční správce v Moravskoslezském kraji“. Vzdělávací program se uskutečnil v termínu od 1. ledna 2007 a byl ukončen 30. června 2008. Semináře se zúčastnilo 50 správců v 11 výukových dnech. Další vzdělávání insolvenčních správců se uskutečnilo pod názvem „I. velké ucelené vzdělávání insolvenčních správců České republiky“ v termínu září 2008 až říjen 2008 v Justiční akademii v Praze, v devíti blocích seminářů, opět při účasti 50 správců. Tento seminář má opět své „pokračování“ pro další insolvenční správce jako „II. velké ucelené vzdělávání insolvenčních správců České republiky“, které se uskuteční ve dnech 9. března 2009 až 31. března 2009, celkem v sedmi blocích, v Justiční akademii v Praze. Stojí také za to připomenout, že i územní sekce Komory, například Středočeská, Severočeská, ale i ostatní sekce v průběhu roku 2008 uskutečnily ve spolupráci odborné pomoci s příslušnými konkurzními soudy semináře zaměřené k přípravě na zkoušky insolvenčních správců. Takových podobných podpůrných akcí, které mají za úkol pomoci insolvenčním správcům jako příprava na zkoušky insolvenčního správce, je pak „celá řada“ a v této aktivitě bude Komora pokračovat i v průběhu celého roku 2009.
* Na internetu vyšly také některé otázky pro zkoušky insolvenčních správců. Berete na ně při vzdělávání správců ohled? Můžete jim například poradit, jak správně odpovídat, aby zkoušku úspěšně zvládli?
Co se týče 480 otázek vydaných ministerstvem, mohu pouze doplnit, že konečným počtem by mělo být 800 otázek; v současné době ministerstvo předpokládá, že z nich 50 stáhne pro jejich „nejasnost“. Komora na ně nebude vypracovávat odpovědi, i když řada otázek je i součástí některých částí seminářů. Podle svých dostupných informací se již někteří jednotlivci v rámci příprav na zkoušky zabývají vypracováním správných odpovědí. Myslím si, že to je dobrá myšlenka a to z jednoho prostého důvodu. Jak víte, každá otázka má 4 možnosti odpovědi. Sám jsem si vyzkoušel na 30 otázek odpovědět, měl jsem čas a zákon k dispozici. Stalo se mi, že jsem ve čtyřech otázkách nevěděl, zda mám jako správnou odpověď zaškrtnout i další možnosti. Tato „mnohoznačnost“ možností mě nutí odpovědět „ano“ k vypracování správných odpovědí. V rámci uskutečněného vzdělávání, ale i mimo něj, může správce kontaktovat přednášejícího k zodpovězení jemu sporné otázky. Výše uvedené platí pro písemnou část zkoušek. Druhá část zkoušek je ústní a je stejně náročná jako první část. Tato část zkoušky má za účel prověření znalostí uchazeče potřebných k výkonu funkce insolvenčního správce a zjišťuje znalosti z oblasti: občanského, obchodního a pracovního práva, občanského práva procesního, úpadkového práva, správního práva včetně správního řízení, finančního práva včetně daňového řízení, řízení podniku a účetnictví. Bližší podrobnosti o zkouškách doplňuje pak zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, a vyhláška č. 312/2007 Sb., o obsahu a dalších náležitostech zkoušek insolvenčních správců. Další doplnění je pak možné získat na www.justice.cz
* V minulých dnech jste se setkal se zástupci Ministerstva spravedlnosti ČR. Můžete říci, kdo všechno se jednání zúčastnil a čeho se týkalo?
Schůzka se uskutečnila za účasti ze strany ministerstva v zastoupení JUDr. Radkovou a Mgr. Lebedovou, a ze strany Komory jsem se zúčastnil s vedoucí kanceláře Pavlínou Linhartovou. Hlavními body jednání bylo jednak předání si vzájemných informací k přípravě a zabezpečení zkoušek insolvenčních správců a hledání společných bodů v další spolupráci. Cílem by měla být maximální pomoc insolvenčním správcům k jejich přípravě na zkoušky insolvenčních správců. Ze strany Komory byla podána i základní informace k zahájeným jednáním s Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR k přípravě odborného semináře zaměřeného k procesu přijetí insolvenčního zákona v praxi. Seminář by se měl uskutečnit v přelomu měsíců září a říjen 2009. Zástupci Komory měli dále zájem o stanovisko ministerstva k chystaným změnám insolvenčního zákona, kterým chce vláda umožnit firmám, aby nemusely hned krachovat a propouštět zaměstnance. Dle sdělení zatím nebyly konkrétní kroky učiněny a tento materiál bude připravován jiným odborem ministerstva. Závěrem byla dohodnuta účast zástupce ministerstva na zahájení II. velkého uceleného vzdělávání insolvenčních správců ČR s podáním základní informace ke zkouškám insolvenčních správců.
* Koncem února Komora vydala prohlášení k nezákonným exekucím. Co ji k tomuto kroku vedlo?
Ano. Komora, v zastoupení představenstvem Komory, připravila písemné oslovení, kterým vyzývá ministerstvo spravedlnosti k podniknutí okamžitých kroků vedoucích k nápravám v oblastech neoprávněných exekucí, speciálně pak v konkurzních řízeních. Vzniklý problém nezákonné exekuce v případě bývalé prezidentky KSKŘI JUDr. Jarmily Veselé nebyl jediný, byl to pro ni prakticky již druhý případ v rozpětí dvou let. K zveřejnění problému vedlo Komoru především to, že těchto případů nezákonných exekucí v rámci činnosti správců jsou desítky a stále jich přibývá - je udáváno asi 8 procent z celkového počtu 4 tisíc zapsaných správců. O dopadech těchto exekučních případů do života správců bylo již nesčíslněkrát psáno bez jakékoliv odezvy, a proto bylo rozhodnuto o této formě řešení. Komora proto vyzývá Ministerstvo spravedlnosti ČR k podniknutí základních kroků vedoucích k nápravě. Při tak vážných porušeních základních lidských práv, způsobených veřejnými činiteli, nelze čekat na zlepšení, jež si ministerstvo spravedlnosti slibuje od legislativních změn exekučního řádu. Žádná legislativa nedokáže sama o sobě zabránit zneužívání či obcházení zákona, jestliže stát toto jednání toleruje. Ministerstvo spravedlnosti by mělo postupovat rychle, neboť jedině tak lze předejít vzniku dalších škod, obnovit důvěru občanů v právní stát a nepřipustit protiprávní zásahy do hospodaření podnikatelských subjektů.
* Začátkem března vláda schválila novelu insolvenčního zákona. Co jí říkáte? Je tato právní úprava, kterou ještě musí projednat a schválit Poslanecká sněmovna, potřebná? A pokud ano, tak proč?
Je to pro mě velice složitá otázka. Měl jsem vždy za to, že právo a politika by měly být od sebe odděleny, měly by se doplňovat nebo přinejmenším by se neměly veřejně „potírat“. Mohu pouze komentovat to, čeho jsem se zúčastnil jako člen komise ministerstva spravedlnosti pro rekodifi kaci úpadkového práva. Chci to vysvětlit na původním návrhu zpracování insolvenčního zákona za vedení JUDr. Zdeňka Krčmáře. Vycházel ze schváleného věcného záměru zákona schváleného vládou, stručně řečeno, návrh zákona byl velice pragmatický, stručný a jednoduchý v oblasti práva. Doplněním komise místopředsedou vlády pro ekonomiku se zpracovaný návrh pozastavil a doplnil celou řadou změn stimulovaných ekonomy a jak je dnes vidět, tak úplně ne zcela se podařil. Zákon tak dostal nejen nový význam, ale i výklad a především nabyl na svém rozsahu. Nebudu tu připomínat kopie poslaneckého návrhu a velice zavádějící hledání výsledného konceptu konečného návrhu. V těch nekonečných diskusích se nakonec trochu více pozapomnělo na význam zákona v čase vývoje ekonomiky, což se dnes snaží vláda napravit. O problémech současnosti, které se snaží, a celkem správně, vláda řešit určitou změnou, se již v té době vědělo, ale řada expertů jim nevěnovala odpovídající pozornost. Problém je daleko hlubší a neleží v oblasti akademiků, ale v oblasti výrobní a spotřebitelské sféry. Dokud budeme vzniklé případy řešit formou pokusů a omylů, bez potřebných analýz přímo z praxe, prostřednictvím zástupců těch, kde insolvence začíná, tedy ve výrobě, službách a obchodu, můžeme napáchat další škody, i když by byl záměr úžasný. Problém je daleko hlubší a měl by být posuzován ze širšího pohledu. Umím si též představit podniky, které se již dostaly do stejných problémů v minulosti, jak budou vyžadovat jejich zakladatelé či jednatelé „stejné“ podmínky pro posouzení jednotlivých případů. Jak je vidět, situace je velmi složitá a nelze ji jednoznačně řešit neadekvátními i myšlenými „dobrými“ úpravami. Ty pak mohou i v konečném výstupu celou situaci jen prohloubit a zkomplikovat. Mám na mysli ostatní souvislosti a chystané změny či doplnění - daně, cla, odpisy, mzdy, zaměstnanost a podobně - což by z mého pohledu měl řešit zákon č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím. Říkám proto ano, řešit a navrhnout změnu, ale s dávkou rozumu. Nebude to změna konečná když čtu připomínky opozice, ale věřím, že rozumný kompromis by měl najít optimální řešení.