- Základní údaje
Dne 14. listopadu 2023 se uskutečnila závěrečná konference projektu Zlepšení přístupu zranitelných skupin osob ke spravedlnosti, která realizuje Justiční akademie díky finanční podpoře Norských fondů 2014 – 2021. Projektu začal 1. 1. 2020 a jeho ukončení je plánováno na 31. 3. 2024, celkový rozpočet je 36 143 241 Kč. Z celkem 7 projektových aktivit lze zdůraznit pilotní testování soudních sociálních pracovníků, realizace vzdělávacích aktivit v justici a dětské fokusní skupiny.
Úvodního slova se zhostil náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák a ředitelka Justiční akademie Ludmila Vodáková. Další řečníci představili hlavní výstupy projektu. Jana Zapletalová Koláčková v úvodu představila dopad projektu na vzdělávání opatrovnických soudců: celkem bylo v období od 1. 1. 2020 do 15. 7. 2023, kdy byla schválena zatím poslední monitorovací zpráva, proškoleno celkem 4096 osob, z toho 1898 soudců a soudkyň. Z celkem 156 uspořádaných akcí cílilo 117 na skupinu opatrovnických soudců a soudkyň, 21 akcí byla uspořádáno pro soudní sociální pracovníky a 17 akcí pro soudce a soudkyně obecně. Celkem 60 seminářů se uskutečnilo jako tzv. regionální semináře na klíč, na kterých se kromě soudních osob školili také zástupci OSPOD, poskytovatelé odborné pomoci, advokáti, mediátoři a další členové lokálních interdisciplinárních týmů, celkem takto bylo proškoleno 850 mimojustičních účastníků a účastnic.
Anna-Maria Telbis, z programu Rady Evropy HELP (Vzdělávání právních profesionálů v oblasti lidských práv) následně představila tento program a zaměřila se na kurzy, které jsou i díky projektovému financování nyní dostupné v češtině. Více informací na https://help.elearning.ext.coe.int/
Terezie Pemová společně se soudními sociálními pracovníky Kateřinou Pomklovou, Martinou Tatkovou a Pavlem Juranem následně představili závěry evaluační zprávy pilotního testování soudních sociálních pracovníků (SSP). Z něho vyplynulo, že zapojením SSP do činnosti soudů dojde ke zkvalitnění průběhu a výsledku soudního řízení ve všech sledovaných agendách (rodinné právo soukromé, rodinné právo veřejné, svéprávnosti). Zkvalitnění lze pozorovat ve vztahu ke zranitelnému účastníku řízení (dítě, posuzovaná osoba) – dochází k lepšímu zohlednění specifických potřeb zranitelné osoby v rámci soudního řízení, ale i ve vztahu k ostatním účastníkům řízení (typicky rodiče či opatrovníci osoby omezené ve svéprávnosti). Soud je díky přítomnosti SSP schopen komunikovat způsobem, který je srozumitelný zranitelné osobě, čímž dochází ke zlepšení přístupu těchto osob k soudu i ke spravedlnosti. Kompletní zhodnocení pilotního testování naleznete v přiložené Zprávě z pilotního testování.
Ředitelka Společnosti pro podporu osob s mentálním postižením Camille Latimier a předseda Okresního soudu ve Vsetíně následně představili novou metodiku pro hodnocení potřeby podpory při právním jednání (tzv. clearing). Jedná se o moderní nástroj využívaný v řízeních o svéprávnosti a mírnějších opatřeních, který jde ruku v ruce s aktuální judikaturou Nejvyššího soudu ČR a mezinárodním právem (Úmluva o právech osob se zdravotním postižením). Clearing nejen že může zkvalitnit soudní rozhodování v těchto věcech, ale de lege ferenda lze touto cestou dospět k finančním úsporám na straně okresních soudů (částečné nahrazení znaleckých posudků zprávou o provedeném clearingu).
Vladimír Polák, místopředseda Krajského soudu v Ústí nad Labem následně vysvětlil, jak může vypadat moderní opatrovnická justice a jakou roli v ní mají jiný soudní rok a aktivně pojímaný soudní dohled. V rámci své přednášky představil i výukové video „Jiný soudní rok vedený soudní sociální pracovnicí“. Video je dostupné v příloze. Předseda Okresního soudu v Chomutově Martin Šámal následně představil prvotní zkušenosti s využitím supervize v justici.
Závěrečného slova se ujala Lenka Ceplová, předsedkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem, který byl pro Justiční akademii nejdůležitějším partnerem při realizaci projektu, a ředitel odboru strategie a koncepce justice Ministerstva spravedlnosti Jan Převrátil. Ten zhodnotil projekt jako úspěšný a poděkoval Justiční akademii za řadu podnětů, které se pokusí Ministerstvo spravedlnosti převést do praxe.
Materiály z konference lze nalézt zde:
https://disk.jacz.cz/share.cgi?ssid=75d944348e134334bb174524794db5c0
Záznam z konference je ke zhlédnutí zde:
https://stream.asja.cz/play/?hash=wVnO3DXJmFESfvBYVUBvnCnV9Xmgyzl9pqEmBn6aQpX8L7kplM
- Základní údaje
V úterý 14. listopadu 2023 od 10:00 do 15:00 hodin se v prostorách Justičního areálu Na Míčánkách uskuteční závěrečná konference projektu Zlepšení přístupu zranitelných skupin osob ke spravedlnosti, který realizovala Justiční akademie díky prostředkům Fondů EHP a Norska 2014 – 2023.
Na konferenci budou představeny hlavní výstupy projektu:
- dopad projektu na vzdělávání opatrovnických soudců/soudkyň v ČR
- evalulace pilotního testování soudních sociálních pracovníků/pracovnic
- představení metodiky hodnocení potřeby podpory při právním jednání (tzv. clearingu) v řízeních o svéprávnosti
- první zkušenosti s využitím supervize v justici nebo
- představení programu Rady Evropy HELP (Vzdělávání právních profesionálů v oblasti lidských práv).
Na konferenci vystoupí náměstek člena vlády Mgr. Karel Dvořák, ředitelka Justiční akademie Mgr. Ludmila Vodáková, předsedkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem JUDr. Lenka Ceplová či ředitel Odboru strategie a koncepce justice Mgr. Jan Převrátil a další.
Přímý přenos konference je možné sledovat zde:
https://stream.asja.cz/stream/?hash=1FMQhvQQnFlutsffLyLzNhNyWEfAi6Oo4f2w0gG2ZHwqTaSFIT
- Základní údaje
Praha, 1. 11. 2023
Justiční akademie a Česká advokátní komora včera v Praze společně uspořádaly konferenci Moderní opatrovnická justice a advokacie: řešení rodičovských konfliktů. Celou akci uvedla přednáška prof. Radka Ptáčka na téma rodičovských kompetencí a potřeby nahlížet na tuto problematiku prismatem naplňování potřeb dětí. Přítomným ze svého pohledu vysvětlil, co se děje s psychikou rodiče i dětí v okamžiku rozpadu rodiny a připomněl, jaké specifické rodičovské kompetence je třeba u rodičů posilovat, aby zvládli provést své dítě tímto nelehkým obdobím.
Patří mezi ně:
o Udržet stabilní psychosociální a geografické prostředí dítěte
o Podpora dítěte v kontaktu s druhým rodičem
o Akceptace druhého rodiče jako vychovatele
o Deskalace sporu před dítětem
o Komunikace ve věcech dítěte. 
Jak přednášející, tak účastníci akce se shodli na tom, že je pro rodiče velmi těžké a v řadě případů zcela kontraintuitivní se takto v době rozchodu či rozvodu chovat, ale že všichni odborníci včetně advokátů a soudců by tyto kompetence měli u rodičů posilovat.
Že efektivním nástrojem, jak tak činit, může být edukace rodičů, se následně snažila účastníky přesvědčit Markéta Nováková ze cochem.cz. Přiblížila také, jak důležitou roli při edukaci rodičů mohou hrát právě advokáti.
- Základní údaje
Ve dnech 26. a 27. října 2023 proběhla na půdě Justiční akademie v Kroměříži konference, která spojila soudní funkcionáře, tiskové mluvčí soudů, reportéry, redaktory a moderátory České televize a respektované osobnosti z oblasti justice. Konference se zaměřila na klíčové téma – komunikaci s médii v rámci soudního systému, a to jak s médii tradičními, tak těmi, které nám nabízí stále rychleji se rozvíjející svět moderních informačních technologií.
Hlavními řečníky byli předseda Ústavního soudu, JUDr. Josef Baxa, prezident Soudcovské unie, JUDr. Libor Vávra, soudce Krajského soudu v Brně, JUDr. Martin Kopa, Ph.D., soudce Nejvyššího správního soudu v Brně, JUDr. Tomáš Rychlý, Ph.D., tisková mluvčí Vrchního soudu v Praze, Mgr. Kateřina Kolářová, ředitel redakce zpravodajství a sportu, Petr Mrzena, reportér ČT, Jiří Hynek, moderátorka, reportérka a dramaturgyně pořadu Reportéři ČT, Aneta Snopová a moderátorka zpravodajství ČT, Barbora Kroužková.
Účastníci si z konference odnesli podnětná doporučení, jak připravit mediální výstupy potřebám novinářů, tak aby bylo o předmětném tématu v mediích referováno srozumitelně a nezkresleně. Právě na výhody aktivní spolupráce s novináři poukázala tisková mluvčí Vrchního soudu v Praze Mgr. Kateřina Kolářová. „Dobré vztahy tiskového mluvčího se zástupci médií jsou pro obě strany přínosem. Novinářům můžeme pomoci připravit kvalitní podklad pro jejich reportáž a zároveň tím máme pod kontrolou, že sdělení nebude nijak desinterpretováno,“ vysvětlila mluvčí. Přednášející se nevyhnuli ani komentování mediálních výstupů u široce sledovaných kauz. Na konkrétních případech přednášející demonstrovali různorodé přístupy soudů k mediální politice.
Auditorium na příkladech z praxe nejen zahraničních soudů poznalo, jak mohou i konzervativní instituce využívat sociálních sítích, a kde jsou hranice pro komunikaci na těchto moderních platformách. Taktéž byla pozornost věnována osobním profilům soudců i justičního personálu na sociálních sítích. 
Konference proto představovala jedinečnou příležitost pro odborníky a profesionály jak justičního, tak mediálního prostředí k vzájemnému dialogu, sdílení zkušeností a diskusi na téma transparentnosti, důvěryhodnosti a efektivity komunikace.
Justiční akademie vnímá konferenci o komunikaci s médii jako významný krok směrem k transparentnějšímu a efektivnějšímu soudnímu systému a tím i vyšší důvěře veřejnosti v justici. Vzhledem k zájmu o toto téma se v budoucnu tématu mediální komunikace bude dále věnovat.
- Základní údaje
Ve dnech 9. – 11. října jsme měli možnost přivítat v Kroměříži řadu významných osobností v rámci 19. ročníku diskusního fóra Etika v právu. Kromě samostatných přednášek se zaměřením na různá etická dilemata jsme pro účastníky připravili tři moderované diskusní panely, které se věnovaly otázce „Podjatosti“, „Umělé inteligence“ a „Respektování role jednotlivých profesí v justici“.
První den byl tematicky nejrozmanitější. Své příspěvky přednesli Ivana Hrdličková, předsedkyně Zvláštního tribunálu pro Libanon, profesor Jonathan Herring z University of Oxford a filozof, publicista a univerzitní profesor Václav Bělohradský.
Úvod druhého dne patřil profesoru Radimovi Polčákovi z Masarykovy univerzity, další projevy pak přednesli místopředseda Ústavního soudu Vojtěch Šimíček a prezident Soudcovské unie Libor Vávra, který svým příspěvkem o institutu podjatosti předeslal i zaměření jednoho z odpoledních diskusních panelů. Svůj pohled na toto téma nám představili předseda Ústavního soudu Josef Baxa, soudce Vrchního soudu v Praze Ladislav Derka, advokátka Alžbeta Nemeškalová Rosinová a již zmínění Vojtěch Šimíček a Libor Vávra. Druhý diskusní panel věnovaný umělé inteligenci vedl moderátor 
Jakub Míšek z Masarykovy univerzity. Spolu s ním na toto téma diskutovali advokát Jiří Novák, vedoucí IT oddělení Martin Vlasta, zástupce Ministerstva spravedlnosti Přemysl Sezemský a členka pracovní skupiny pro lidská práva a nové technologie Rady vlády pro lidská práva a pracovní skupiny k umělé inteligenci a lidským právům Rady Evropy Monika Hanych.
Středeční dopoledne patřilo diskusnímu panelu Respektování role jednotlivých profesí v justici vedenému děkanem Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni 
Stanislavem Balíkem. Toto nelehké téma se povedlo s nadhledem probrat třem zástupcům jednotlivých právních profesí – předsedovi České advokátní komory Robertu Němcovi, předsedovi Vrchního soudu v Praze Luboši Dörflovi a prezidentu Unie státních zástupců Tomáši Foldynovi.
Moderování celého diskusního fóra a také panelu „Podjatosti“ se zhostila Ivana Hrdličková.
